Archiv štítku: Iskarióta

Júdas Iskarióta (Jídáš Iskariotský)

Jaká byla úloha tohoto nejznámějšího zrádce v lidských dějinách. Co a proč spáchal? Na otázku „Proč?“ je odpověď celkem jednoduchá:

Matouš 26:14 Tu se jeden z těch dvanácti, jemuž se říkalo Júdas Iskarióta, odebral k velekněžím a 15 řekl: Co jste ochotni mi dát? A já vám ho vydám. A oni mu ustanovili třicet stříbrňáků; 16 a od té doby pásl po vhodné příležitosti, aby ho mohl vydat.

Z tohoto textu je jasné, že to bylo kvůli penězům a vlastní hamižnosti.

Nyní se pokusme najít odpověď na otázku „Co?“

Matouš 26:47 A zatímco ještě mluvil, hle, přišel Júdas, jeden z těch dvanácti, a s ním početný dav, s meči a obušky, od velekněží a starších lidu. 48 Ten pak, jenž ho vydával, jim byl dal znamení, pravě: Kteréhokoli políbím, je on, zmocněte se ho. 49 A hned, přistoupiv k Jehošuovi, řekl: Buď zdráv, RABBI; a zlíbal ho.

Marek 14:44 Ten pak, jenž ho vydával, s nimi byl smluvil znamení, pravě: Kteréhokoli políbím, je on, zmocněte se ho a odvádějte ho bezpečně.

Lukáš 22:47 Zatímco ještě mluvil, hle, dav, a před nimi přicházel ten, jemuž se říkalo Júdas, jeden z těch dvanácti, a přiblížil se k Jehošuovi, by ho políbil. 48 A Jehošua mu řekl: Júdo, vydáváš Syna člověka polibkem?

V těchto textech vidíme jednu stěžejní informaci: Ten, kterého políbím, je Jehošua. A toto byl Júdasův úkol – velekněží a starší lidu jej potřebovali identifikovat. Proč tomu tak bylo? Protože sami neměli jistotu, který z nich (s pánem Jehošuou chodili apoštolové a další učedníci) to vlastně je.

Nám to dnes jistě připadá zvláštní, když si představíme, kolik různých „celebrit“ jsme schopni poznat i když jsme je naživo nikde nepotkali. Ale známe je z časopisů, filmů a hlavně z internetu. Dnes jsem zahlcováni různými obrazovými informacemi, takže nám připadá celkem nepochopitelné, že pána Jehošuu nemohli rozpoznat (resp. poznávali jej při jeho kázání o království, ale to se na něj naopak neopovažovali vztáhnout ruku, protože lid jej měl za proroka). Tenkrát žádné takové nosiče informací neexistovaly, žádný plátek Jerusalem Today s pánem Jehošuou na titulní straně, žádná Juda TV s rozbory a komentáři…  Proto potřebovali „někoho zevnitř“, který pána důvěrně znal a mohl jim ho identifikovat. Navíc pán Jehošua úmyslně chodil řekněme skrytě, aby každý jej musel osobně vyhledat a na základě jeho kázání a skutků poznat, že on je Mesiáš (a ne, aby to měli zprostředkovaně).

Můžeme sice přihlédnout k tomu, že byla noc a tma (žádné pouliční osvětlení nebylo) a určování konkrétní osoby tak bylo komplikovanější, ale zaprvé měli pochodně, a zadruhé oni sami s Júdou Iskariotou, když se s ním domlouvali ještě netušili, zdali bude den nebo noc. Potřebovali jej tedy pouze proto, aby jim označil, který to je Kristus. Juda Iskariota totiž, ani když pána Jehošuu pak vyslýchali v Sanhedrinu nebo u Piláta, nebyl v roli nějakého žalujícího nebo svědka.

Ne, jediným úkolem Júdase Iskarióty bylo pána Jehošuu identifikovat někde stranou davů a tím jej vlastně vydat velekněžím.