Archiv štítku: smrt

Do nebe a zpět

Napsat komentář

Jistě jste se už setkali s vyprávěním, že člověk zemřel, odešel do nebe a Kristus (nebo někdo jiný) mu řekl, že ještě ne a onen se vrátil zpět a ožil. Nebo jak takový člověk vystoupil ze svého těla a díval se na doktory, jak jej zachraňují. Prostě zážitky „života po životě“. Takovýchto vyprávění jsou stovky, ne-li tisíce. Mnohdy byly na tyto motivy napsány celé knihy. Pojďme blíže prozkoumat tento jev.

Jsem celkem přesvědčen, že co tito lidé popisují, tak z 95% skutečně „prožili“. Těch 5% nechávám těm, kteří si zážitek vymysleli, ve snaze zaujmout ostatní. Ale ta většina je o tom, co vypráví, skutečně přesvědčena.

Když celý zážitek zjednoduším: člověk zemře, duše se oddělí a jde do nebe, odtud se posléze vrátí zpět do těla, aby nakonec člověk znovu ožil. Pokud je toto pravda, tak se nejedná o nic jiného než o vzkříšení z mrtvých. Jinak se tento postup nazvat nedá.

Máme tedy dvě možnosti: Buď již vzkříšení nastalo, nebo daný jedinec úplně nezemřel.

Jak sami správně tušíte, bod jedna je nesmysl:

2.Timoteovi 2:17-18 a jejich slovo se bude rozžírat jako sněť; z nich je Hymenaios a Filétos, kteří se stran pravdy minuli cíle, neboť říkají, že opětovné vstání již nastalo, a víru některých převracejí.

Takže jediné vysvětlení je, že daný jedinec úplně nezemřel. Ani lékaři nemají nějaký exaktní důkaz, že je opravdu konec, proto mají termíny Klinická smrt, Mozková smrt. Pod pojmem Klinická smrt najdeme na wikipedii:

Klinická smrt je charakteristická zástavou dechu a srdeční činnosti, která trvá přibližně 5 až 6 minut. Je to typ smrti, kdy CNS (centrální nervový systém) je stále funkční, ale činnosti srdce a dechu jsou zastaveny. V této době nesmí být organismus považován za mrtvý, neboť může být za určitých podmínek oživen. Většinou však dochází k odumírání jiných tkání buněk a to podle jejich citlivosti na nedostatek kyslíku. Klinická smrt je mimo jiné spojována s prožitkem blízké smrti (NDE), avšak NDE je vysoce závislý na klinické smrti. Často jsou prožitky komplexnější u těch jedinců, kteří byli ve stavu klinické smrti, než prožitky těch, kteří se smrti pouze přiblížili. A samozřejmě lidé, kteří byli ve stavu klinické smrti delší čas, došli dále, než ti, kteří byli resuscitováni brzy. Tento prožitek je definován jako zážitek opuštění vlastního těla, fenomén světla, dále panoramatický přehled dosavadního života a vliv zážitku na další život. Avšak někteří jedinci si po oživení na nic mimořádného nepamatují.

Upřímně – sám jsem byl překvapen informací, kterou jsem tučně zvýraznil. Okamžitě se nabízí otázka, proč „nemrtvý“ jde do nebe? A proč nejde do pekla? A ještě jedna otázka – kde je onen biblický soud?

Hebreům 9:27 A jako je lidem uloženo jednou umřít a poté [bude] soud.

Takže bez jakéhokoliv soudu jde člověk po smrti ihned do nebe. Asi už víte odkud vítr vane. Samozřejmě satan a jeho další skvělá lež. Člověk si tak vlastně může po celý život dělat, co je mu libo, protože pak stejně půjde (dle důvěryhodných zdrojů) rovnou do nebe. Největší tragédií, že tomuto bludu věří téměř všichni ti, kteří si říkají křesťané (a dokonce tyto zážitky někteří dávají jako oporu pro nauku vytržení).

Jak je tedy možné, že ti lidé viděli to, co viděli? Vysvětlení je úplně prosté – tito lidé v těchto okamžicích nebyli spaseni. Nevěřili, že za jejich hříchy zemřel Jehošua. Takže klidně v těchto lidech (anebo blízko nich) mohli být stále démoni, kteří pak dají tomu člověku vidění nebe, světla atd. No a pak se stane, že se člověk probere zpět do života a vypráví o své cestě na druhou stranu (Další možností je, že jedinec úplně zemře a pak se to pro změnu tyto příběhy nedovíme a daný démon jde zase k někomu jinému). Stejným způsobem může démon člověku popsat a ukázat, co se děje kolem. Ten pak vypráví, jak byl mimo tělo a viděl lékaře co dělají pro jeho záchranu.

Připomeňme si ještě jeden biblický text:

Lukáš 16:27-31 I řekl: Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce, neboť mám pět bratrů, tak, aby jim naléhavě svědčil, aby nepřišli i oni do tohoto místa muk. Abraham mu však praví: Mají Mojžíše a proroky, nechť je poslechnou. On však řekl: Nikoli, otče Abrahame, nýbrž kdyby se k nim odebral někdo od mrtvých, dají se na pokání. I řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a proroky, nedají si říci, ani kdyby někdo vstal zprostřed mrtvých.

Bůh Jehova (ani Kristus Jehošua) opravdu nikoho z mrtvých na svědectví živým zpět neposílá.

A ještě jsem neodpověděl na jednu otázku – proč jde valná většina do nebe? No přece v rámci dnešní moderní satanovy výuky v sebelásce, kdy JÁ je to nejdůležitější. Sám sebe přece nepošlu do pekla…

Peklo

Napsat komentář

Pokud nebudete poslušní Boha skončíte v pekle a navěky budete trýzněni. Kolikrát jste už  taková slova slyšeli nebo četli? Opravdu existuje takové místo, které stvořil všemohoucí Bůh Izraele, ve kterém budou neposlušní lidé navždy trýzněni? Valná většina církví toto hlásá včetně katolické církve, protestantů, adventistů atd. Pro mne je smutným poznáním, že tuto nauku hlásají i letniční hnutí. Pojďme si tedy tato kázání rozebrat trochu podrobněji. Skutečně je Pán Jehova takový tyran, anebo je to pouze další satanova lež, kterou poblouznil i ostatní církve? Proč to vlastně hlásají? No přece aby sami o sobě mohli tvrdit, že ONI jsou ti vyvolení, kteří půjdou do nebe, zatímco ostatní lidé půjdou do jimi vysněného pekla (Ale z Písma víme, že s pýchou se do Božího království nejde. Jakubův 4:6 … Pyšným klade Bůh odpor, pokorným však dává milost). Samozřejmě většina hlasatelů nauky o pekle nikdy nepřizná svoji nabubřelost, která z tohoto vychází. Maximálně se dozvíte, že přece tak to stojí v písmu… Nauka o pekle má ještě jeden neméně důležitý podtext: zahrnuje totiž v sobě nauku o nesmrtelnosti duše. Pokud má někdo být věčně týrán v pekle, logicky z toho vyplývá, že jeho duch musí být nesmrtelný. A z toho vyplývá další závěr, že ti, kteří “jdou do nebe”, přece také nikdy nezemřou. Konečně jsme se dostali k jádru celého problému. Hlavním pohaněčem nauky o pekle je strach z vlastní smrti. Kdepak jsou slova apoštola Pavla, který by byl raději s Kristem (tudíž předtím by musel zemřít):

Filipským 1:23, 24 Přitahuje mě obojí: Mám touhu odejít a být s Kristem, což je mnohem, mnohem lepší; ale zůstat v těle je nutnější pro vás.

Jsou to všechno jen výmluvy pro vlastní nevíru. Uvažování těchto “křesťanů” je “Raději chci zůstat zde, v tomto světě pod vládou Satana, protože to je alespoň nějaká jistota života, než doufat, že opravdu přijde Jehošua a vysvobodí celé lidstvo, resp. minimálně ty, kteří na něj čekají.”

A ještě jeden biblický text, který to snad ani jasněji neumí říct:

Židům 9:27 A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,

A co Jehošua? Ten byl mrtvý v hrobě dokonce tři dny. Opravdu jsou učedníci více než učitel?

Ale pojďme zpět k původnímu námětu tohoto článku.

Peklo je překladem řeckého slova ‘γεεννα’ – Gehenna. Je to „místo“, které je konečným působištěm satana a démonů (event. bezbožných lidí). Je to jiné místo než Hádés (v Novém zákoně), kterému odpovídá starozákonní Šeól  – tedy „místo“ kde dočasně sídlí duchové zemřelých.

Opravdu se v Písmu píše, že Navěky budou bezbožní lidé trýzněni? Co o Gehenně říká Písmo? Například toto:

Matouš 3:12 Jeho věječka je v jeho ruce, i pročistí svůj mlat a sklidí svou pšenici do sýpky, plevy však bude neuhasitelným ohněm spalovat.

Marek 9:43 A bude-li ti zavdávat příčinu k úrazu tvá ruka, utni ji; je pro tebe lepší, bys zmrzačen vstoupil do života, než abys, maje dvě ruce, odešel do Gehenny, do toho neuhasitelného ohně,

A tady je popsáno, co se přesně s těmito lidmi stane:

Matouš 10:28 A nemějte strach před těmi, kdo zabíjejí tělo, duši však zabít nemohou, spíše se však zalekněte toho, jenž může duši i tělo zahubit v Gehenně.

Anebo:

[CSP] Matouš 7:13 „Vejděte těsnou branou, protože široká je [brána] a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí.

Kralická bible používá v tomto textu slovo zahynutí, takže jakákoliv jiná interpretace je snad úplně nemožná:

[KB1613] Matouš 7:13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.

Lidé, kteří se kvůli svým hříchům nebo nevíře nedostanou do Božího království budou prostě zničeni (zahubeni) a tím jejich existence skončí. Bůh opravdu není ten, kdo by tyto nevěrníky navždy týral v neuhasitelném ohni. Mimoto asi ani z lidského hlediska by to nebylo spravedlivé – řekněme, že člověk padesát let hřešil proti Bohu. Pak by tedy měl být padesát let trestán, ale určitě ne miliony let. Vždyť i samo písmo říká to samé: Exodus 21:24 oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu

A co tedy znamená neuhasitelný?

Pokud někdy v budoucnu v Božím království někdo opět zhřeší proti Bohu, tak bude podle tohoto precedentu zničen. Proto je tento oheň neuhasitelný (jinak řečeno – tento zákon bude platit navždy).